2.- 5.4.2015 | 98 km
Etapa, která se stane po mnoha stránkách legendární. A koho jiného přizvat, než dlouholetého maratónského sportovce a zároveň někoho, kdo se chodí koupat ob den do řeky, po celý rok? Zajímavé potom bylo Jardovo hodnocení celkové náročnosti, co se týče délky versus nastoupaných výškových metrů, terénu, zimy, nevyspání, tíže bágáže na zádech, toho všeho dohromady..
První etapa ve čtyřech!
Nejdelší etapa přímo po hraničních kamenech, hraničním potokem, blátem,..
První zasněžená etapa.
Nejblátivější etapa.
Šílenství jménem Lopeník. Velký Lopeník! Po celodenní tůře, s tmou v patách, finální stoupáček z 350 do 911 m.n.m. na nějakých 2,7mi kilometrech je prostě lahůdka! Nemohl jsem jinak a dal si nahoře ještě bonusových +100 výškových metrů (sestup-výstup) ke studánce (keška).
První „spaní na sněhu“
Bivak v 855 m.n.m., poměrně větrno, drobné sněžení – Jó tam ve vlčí boudě..
Nejdelší etapa s podrážkou, držící pouze za poslední 2cm vpředu..
Celkem našlapáno 98 km.
Rozhodně zatím nejnáročnější etapa, a to již máme nějakých 1300 km za sebou.
O náročnosti vypovídají postřehy i dalšího z účastníků Béči „zejtra jdu k pandovi a kupuju nejdražší spacák z husího! Zapomeň na to, že čekám s tebou na čtyřicítku! (narozky), to je blbost..“ nebo „začínám uvažovat, že budu opět nosit trekový hole“..
Kamil tradičně mlčí. Ten (s)nese snad úplně všechno..
Kluci, díky!
